Nejstarší význam u nás souvisí s rodovým zřízením – uctíváním mrtvých, kult přírodních duchů, který se kryje . ukrajinským svákem zemřelých, který se slavil po Velikonocích
Stará říkanka Hody, hody do P(p)rovody…„ dnes doprovody. V překladu do současného jazyka bychom totiž řekli: Nehoduj do první Velikonoční neděle. To už začíná dávat smysl. Nehodování bylo výzvou ke střídmosti, tedy ke zdrženlivosti v jídle i životních radostech.
"Provod byl totiž staroslovanský a pohanský jarní svátek zemřelých, něco jako dnešní dušičky. Jednalo se o jarní bujarou oslavu, během níž Slované vzpomínali na své mrtvé předky. Oslavy byly veselé a hojně se na nich pilo a hodovalo. Slovanské „svátky zemřelých“ byly oproti dnešnímu pojetí veselé a zřejmě se někdy odehrávaly i přímo na hrobech předků. Možná již tehdy vznikla tato jarní říkanka, jejíž původní pohanský smysl bychom už asi nikdy nedokázali poodhalit.
V pozdějším (křesťanském) pojetí se pojmenování jako Provoda přesunulo z individuálních pohanských oslav na část křesťanské oslavy Velikonoc. Konkrétně na první neděli po Velikonocích, zvanou též Provodní (nebo také Bílá neděle Provodní).
zdroj: Co to je "s provoda"? Kdy tento svátek byl? | Odpovědi.cz