Pohanský kalendář
Existuje mnoho pohanských kalendářů, ale je důležité si uvědomit, že "pohanství" je široký pojem zahrnující mnoho různých náboženství a tradic z celého světa. Každá z těchto tradic má často svůj vlastní jedinečný kalendář, který odráží její specifické rituály, svátky a vztah k přírodním cyklům.
Zde jsou některé příklady:
-
Kolo roku: Toto je moderní rekonstrukce kalendáře používaného některými neopohanskými skupinami, zejména Wiccany. Je založeno na osmi svátcích, které se slaví v průběhu roku a jsou spojeny se slunovraty, rovnodennostmi a středy mezi nimi.
-
Keltský kalendář: Keltové měli lunisolární kalendář, který se řídil jak fázemi měsíce, tak i slunečním cyklem. Rok byl rozdělen na 13 měsíců, z nichž každý byl spojen s určitým stromem.
-
Slovanský kalendář: Slovanský kalendář byl také lunisolární a rok byl rozdělen na 12 měsíců, z nichž každý byl spojen s určitým božstvem nebo přírodním jevem.
-
Germánský kalendář: Germánský kalendář byl lunární a rok byl rozdělen na 12 měsíců. Každý měsíc byl spojen s určitým božstvem nebo runou.
Je důležité si uvědomit, že naše znalosti o pohanských kalendářích jsou často omezené a fragmentární. Mnoho z těchto tradic bylo ústně předáváno a písemné záznamy jsou vzácné. Archeologické nálezy nám poskytují určité informace, ale interpretace těchto nálezů může být složitá.
Pokud se chcete dozvědět více o konkrétním pohanském kalendáři, doporučuji vám provést další výzkum s využitím akademických zdrojů a publikací od odborníků v dané oblasti.
Můžete se také obrátit na specialisty na religionistiku, historii a archeologii, kteří se zabývají pohanskými kulturami.
Některé užitečné zdroje:
- Knihy: "Slovanské bájesloví" od Jiřího Dyndy, "Keltská mytologie" od Proinsias Mac Cana, "Germánská mytologie" od Jana de Vriese
- Akademické časopisy: "Archeologické rozhledy", "Český lid", "Religio"
- Instituce: Archeologický ústav AV ČR, Ústav pro studium náboženství FF UK
Zdá se, že Slované používali lunisolární kalendář, který kombinoval cykly Slunce a Měsíce. Rok byl pravděpodobně rozdělen na 12 měsíců, z nichž každý měl své specifické jméno a byl spojen s určitým božstvem, přírodním jevem nebo zemědělskou činností.
Názvy měsíců se v různých slovanských regionech lišily, ale některé se dochovaly dodnes v lidových tradicích a jazycích. Například:
- leden: prosinec, koleda, velký sečeň
- únor: sečeň, únor, ľuty
- březen: březen, sušec, březoleň
- duben: duben, lažec, kveten
- květen: květen, traven, maj
- červen: červen, červeň, izok
- červenec: červenec, lipec, červeník
- srpen: srpen, žatec, sierpien
- září: září, rujen, vesna
- říjen: říjen, listopad, październik
- listopad: listopad, grudzień, prosinec
- prosinec: prosinec, studeň, grudzień
Kromě měsíců Slované pravděpodobně slavili i čtyři hlavní svátky spojené se slunovraty a rovnodennostmi:
- Jarní rovnodennost (Vítání jara): oslava příchodu jara, probouzení přírody a plodnosti.
- Letní slunovrat (Kupala): oslava vrcholu sluneční síly, ohně a vody.
- Podzimní rovnodennost (Dožínky): oslava sklizně a poděkování za úrodu.
- Zimní slunovrat (Koleda): oslava znovuzrození Slunce, vítězství světla nad tmou.
Slovanský kalendář nebyl jen nástrojem pro měření času, ale i odrazem mytologie a kosmologie. Každý měsíc a svátek byl spojen s určitým božstvem a jeho atributy. Například březen byl zasvěcen bohu Jarovítovi, duben bohyni Vesně a květen bohu Perunovi.
Je důležité zdůraznit, že rekonstrukce slovanského kalendáře je stále probíhajícím procesem. Nové archeologické nálezy a interpretace historických pramenů nám mohou přinést další informace a zpřesnit naše chápání tohoto fascinujícího systému.
Pro další studium doporučuji následující zdroje:
- Slovanské bájesloví od Jiřího Dyndy
- Český lid - etnografický časopis
- Archeologické rozhledy - archeologický časopis
- Ústav pro studium náboženství FF UK
- Archeologický ústav AV ČR