Den před Štědrým dnem, tedy 23. prosince, chodívala v Českých zemích, zejména v podhůří Krkonoš, takzvaná klovcová bába, zvaná též klokavá bába, štědrá bába, vrtibába nebo šťuchavá bába. Byla oděná celá v bílém a na obličeji měla masku s čapím zobákem. Hodným dětem přinášela dárky, které jim nechávala přede dveřmi, neboť do domu nikdy nevstupovala. Zlobivým dětem hrozila metlou a místo dárků jim nosila zmrzlé brambory. Ráda i přijímala drobné dárky, které jí lidé nechávali na zápraží. Kromě toho též s oblibou tropila různé žerty.
O klovcové (klokavé, štědré, vrtibábě, šťuchavé) bábě, která chodívala den před Štědrým dnem, můžeme nalézt zmínky v několika zdrojích, zaměřených na lidové tradice a zvyky, zejména v oblasti Krkonoš a Podkrkonoší:
- Čeněk Zíbrt: Tento etnograf a folklorista se ve svých dílech věnoval detailně lidovým zvykům a tradicím. O klovcové bábě se zmiňuje například v knize "Vánoce v české kultuře lidové". I když se v tomto díle zaměřuje na vánoční období jako celek, zmiňuje i postavy, které obcházely domy v předvečer Vánoc.
- Josef Václav Scheybal: Tento regionální historik a etnograf se ve svém díle zaměřil na oblast Jilemnicka a Podkrkonoší. V knize "Lidové zvyky a obyčeje Podkrkonoší" popisuje i tradici klovcové báby a její charakteristické rysy.
- Muzeum Podkrkonoší v Trutnově: Toto muzeum shromažďuje a prezentuje materiály o historii a kultuře regionu. Ve svých expozicích a publikacích se věnuje i lidovým tradicím, včetně té o klovcové bábě.
- Regionální internetové portály a blogy: Na internetu lze nalézt i zmínky o této tradici na stránkách věnovaných historii a kultuře Podkrkonoší. Často se jedná o články a vzpomínky pamětníků, kteří si na tuto tradici ještě pamatují.
Je důležité zmínit, že tradice klovcové báby byla spíše lokální záležitostí a nepatřila mezi široce rozšířené vánoční zvyky. Dnes už je bohužel tato tradice téměř zapomenutá, a proto je o to cennější uchovávat o ní informace pro budoucí generace.
zpracoval robot Gemini