Praha 12. května2020
V březnu tohoto roku se dočkal vydání v pořadí již šestnáctý svazek z řady fonetických a lexikálních sborníků vydávaných od roku 1965 v rámci mezinárodního projektu OLA (Общеcлавянский лингвистический атлас). Tento fonetický svazek č. 8 s názvem Reflexy *tort, *tolt, *tert, *telt, *ort, *olt vychází v české redakci. Zpracovalo jej Dialektologické oddělení Ústavu jazyka českého Akademie věd ČR. Autorská dvojice PhDr. Martina Ireinová, Ph.D. a Mgr. Petra Přadková, navázaly na práci svého předchůdce PhDr. Karla Fice, CSc., který zemřel po nemoci v roce 2005. Tuto unikátní publikaci vydalo nakladatelství ACADEMIA.
Publikace je věnována vývoji těchto praslovanských skupin v dialektech slovanských jazyků. Svazek obsahuje celkem 79 map, opatřených přehlednými legendami a komentáři. Jsou doplněny soupisy nářečního materiálu sebraného na základě jednotného dotazníku z 853 sídel ze sítě osídlených míst mapy OLA. Ve výsledku dochází k rozdělení na čtyři skupiny – 1. východoslovanský, 2. jihoslovanský, 3. český a slovenský, 4. polský a lužický, 5. kašubský a polabský.
Mimořádný význam pro lingvinistiku
Jak uvádí jedna z autorek, Martina Ireinová: „Slovanský jazykový atlas patří k nejvýznamnějším projektům slovanské jazykovědy, má mimořádný význam nejen pro lingvistiku, ale i pro řadu dalších vědních disciplín.“
Jedním ze zakladatelů Slovanského jazykového atlasu byl český lingvista Bohuslav Havránek. Z českých dialektologů má významný podíl na tvorbě tohoto jazykovězeměpisného díla Jaromír Bělič, Slavomír Utěšený, Antonín Vašek, Karel Fic, Jarmila Vojtová aj.“
Není náhodou, že myšlenka celoslovanského atlasu pochází již z r. 1929, kdy proběhl první mezinárodní sjezd slavistů v Praze. Jak autorka dále pokračuje: „Hospodářská krize ve 30. letech minulého století, nástup nacismu k moci, druhá světová válka a změny po ní následující znemožnily její uskutečnění. Ideou se začali lingvisté opět zabývat až po r. 1956, kdy byl na setkání slavistů v Bělehradě zřízen Mezinárodní komitét slavistů. Po 4. mezinárodním sjezdu slavistů v Moskvě, který se konal r. 1958, se začalo na projektu pracovat.“
Složitá práce, skvělý výsledek
Jednotný dotazník, který obsahoval 3454 položek byl vydán v roce 1965, sběr dat se uskutečnil v následujících 20 letech. Nemalou měrou tak mapoval i oblasti ohrožené zánikem dialektů i samotných jazyků, např. jako jsou ze západoslovanské skupiny kašubský či polabský dialekt dnes již zaniklých národů a zemí.
Mezinárodní projekt OLA je unikátní. Poprvé v dějinách slovanské lingvistiky byly podle jednotného programu a jednotné transkripce prozkoumány všechny slovanské jazyky a dialekty na rozsáhlém území, které tyto jazyky pokrývají v Evropě. Objektem OLA je skupina slovanských jazyků v celku, nikoli jednotlivý jazyk. Zatímco národní atlasy zkoumají dialektické rozdíly v rámci dotyčného jazyka, důležité v národním rozsahu, v OLA se mapují rozdíly v rámci všech slovanských skupin jazyků, které mají všeslovanský význam.
V současné době se na vývoji OLA podílejí zástupci všech slovanských národů a zemí: Akademie věd a umění Bosny a Hercegoviny, Bulharská akademie věd, Akademie věd České republiky, Makedonská akademie věd a umění, Vědeckovýzkumné centrum Slovinské akademie umění a věd, Národní akademie věd Běloruska, Národní akademie věd Ukrajiny, Polská akademie věd, Ruská akademie věd, Srbská akademie věd a umění, Srbský institut (Budyšín / Bautzen, Německo), Slovenská akademie věd, Černohorská akademie věd a umění a Chorvatská akademie věd a umění.
Více na: www.academia.cz
zdroj: https://www.ceskenovinky1.eu/2020/05/12/milena-mestecka-vysel-slovansky-jazykovy-atlas/