Migrační vlna Slovanů z jejich pravlasti v průběhu 6. století způsobila, že se toto početné etnikum rozšířilo daleko na západ. Některé kmeny dospěly až k dolnímu Labi a jeho ústí do Severního moře, kde se dostaly do kontaktu s vyspělejšími Germány. To hrálo po zbytek středověku v osudech Polabských Slovanů zásadní roli
Slované, kteří se usadili podél dolního toku Labe na hranici s germánskými kmeny (například Sasy, Durynky a Dány) a státy (především Franskou říší), byli v raném středověku na nižším stupni vývoje. Proto se zprávy o nich dochovaly především v písemných pramenech franského původu. Oni sami o sobě žádné informace nezanechali. První zmínky se objevují v 7. století, kdy je k roku 631 nebo 632 jmenován i první kníže pozdějších Lužických Srbů - Dervan.
.... Nestor uvádí v již zmíněných Pověstech starých časů dvanáct slovanských kmenů, které sídlily na středním Dněpru Poljané, v lesích Drevljané, mezi řekami Pripjati a Západní Dvinou žili Dregovci, na přítoku Dviny Poločané a Slověné po osídlení limeňského jezera postavili ohrazené město Novgorod. Severjané osídlili řeky Desnu, Sejmu, Sulu a Kriviči mezi tokem Dviny, Volhy a Dněpru, na řece Bugu Dudlebové, Radimiči na Soži, Vjatiči na horní Oce a Uliči a Tiverci mezi řekami Dněstrem a Dunajem zasahovali až k moři.
(zdroj: https://www.armadninoviny.cz/dejiny-ukrajiny-cast-ii-.html )
Rurikův syn Igor I. († 945) nastoupil po smrti Olega a vládl do roku 945. ... Jeho vládu ukončilo povstání východoslovanského kmene Drevljanů. Roku 945 byl Igor I. zabit při vybírání daní u Drevljanů.
(zdroj: https://www.armadninoviny.cz/dejiny-ukrajiny-iii-kyjevska-rus.html )
Strategická poloha území bývalé Kyjevské Rusi ale lákala i polské vládce: Kazimír III. Velký (1310 - 1370) pokračoval v úsilí svého otce Vladislava I. Lokýtka o sjednocení Polska. Roztříštění vlivu směrem na východ podporovala i polská katolická církev a polští magnáti.
(Zdroj: https://www.armadninoviny.cz/dejiny-ukrajiny-iv-polsko-litevska-nadvlada.html )