Vědci objevili v Moravském krasu sedm tisíc let starou kresbu.
Jedná se o nejstarší výtvarné dílo v Česku
Vědci posunuli dataci nejstarší kresby v
České republice na sedm tisíc let. Nachází se v Hlavním dómu Kateřinské jeskyně
v Moravském krasu. Jde o černé čáry na mohutném kameni, kterému se přezdívá
kvůli jeho vrásčitému povrchu Mozek. Byl patrně umělecky dotvořen čarami coby
kultovní kámen v době kamenné. O objevu informoval archeolog Martin Golec
z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
V
Kateřinské jeskyni se nachází několik maleb, a to od období pravěku. Vstup do
ní obývali lovci a později pastevci, jimž Hlavní dóm zřejmě sloužil jako
svatyně, až po 18. století, kdy už tam lidé zanechávali své podpisy.
Před
rokem nechali odborníci jednu z maleb laboratorně zanalyzovat a zjistili, že je
6200 let stará. Šlo tehdy o archeologickou senzaci, žádné starší kresby v České
republice nebyly do té doby popsány.
Ve
zkoumání však odborníci pokračovali, olomoučtí archeologové společně s kolegy
ze Správy jeskyní ČR nechali týmem z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR
prozkoumat několik dalších obrazců za využití radiouhlíkové metody C14.
„Barvivo
bylo vyrobeno z popela, tedy ze spáleného dřeva. Zůstaly v něm organické
vzorky, u nichž šlo určit věk. U čar z Mozku se to podařilo až napotřetí,“
uvedl Golec.
Kresbu si už před sto lety vyfotografoval Absolon
Mozek
si přitom už zhruba před sto lety vyfotografoval archeolog, objevitel
Věstonické Venuše a průkopník speleologie Karel Absolon.
„Na
jeho snímcích ale čáry nejsou patrné. Nevytvářejí jasný objekt, například
zvíře. V obřím jeskynním sálu mohly spíš kámen dotvořit do podoby, v jakém mohl
být pro tehdejší lidi svatyní, jakýmsi duchovním místem, tedy přímým spojením
našeho světa se světem duchů či předků,“ podotkl Golec.
I
když je současné generaci smysl této kresby nejasný, podle archeologů jde s
největší pravděpodobností o místo, kde se uskutečňovaly duchovní obřady. Kresba
na mohutném kameni přezdívaném Mozek leží na konci Hlavního sálu, ke kameni se
pravěcí lovci mohli vydávat k obřadům.
„Je
vskutku kuriózní, že Absolonovy fotky kamene skončily po jejich pořízení bez
většího zájmu v archivu Moravského zemského muzea v Brně. Za uplynulá
desetiletí tak kolem balvanu prošly doslova statisíce turistů z celého světa,“
dodal olomoucký archeolog.