sobota 12. října 2019

Mrváň

Pekly naše prababičky a babičky, je to pozapomenuté pečivo, které kdysi patřilo k nejoblíbenějším a nesmělo chybět při žádném obřadu od narození až do smrti. Mrváň se pekl z tuhého kynutého těsta, které se vyválelo do podlouhlé šišky a ta se svinula do kroužku o průměru asi 30 cm a trochu přimáčkla, aby se zploštila. Vnější okraje se kolem dokola hluboko nařezaly nožem. Při pečení se jizvy roztáhly a vzniklo husté vroubkování. Mrváně souvisely s obyčeji vážícími se k přivolávání jara a zajišťování budoucí úrody.


Obřad úrody

Mrváň je názov koláča vyskytujúci sa v obciach v južnom páse západného a stredného Slovenska. Patrí k najstarším slovanským pomenovaniam koláčov. Na Slovensku sa piekol pri príležitosti vianočných a veľkonočných sviatkov, na svadbu, na kar i na žatvu. S mrváňom sa chodilo aj do polí orodovať za úrodu. Mával okrúhlu formu, plnú alebo s otvorom. Navrchu býval zdobený ozdobami z cesta, často s motívmi obilia, kvetín alebo vtáčikov

Jak se peče mrváň: 
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10614805433-herbar/218544160150010/cast/663988/

Mrváň
Obetný svadobný koláč, ktorý sa na jarné sviatky a na svadbu kotúľal po poli, až kým sa nerozmrvil, radostník, madrdáň, božské pečivo, božský bochník
rus. korovaj, karavaj, ukraj. diveň

slovné spojenia:
pokrútila sa do mrváňa = skrčila sa, skrútila sa
poslali ju s mrváňom zo služby = prišla s nemanželským dieťaťom
vyslúžila si živý mrváň = má nemanželské dieťa
radostník, radovanec
mrváň, madrdáň, boží dar, rus. karavaj, korovaj, ukraj. verč

Svadobný koláč alebo obetný sviatočný koláč. Bol taký veľký, že keď sa postavil na hranu, človeka za nim stojaceho zakryl. Ešte v 19.stor. sa piekol v Turčianskej stolici. Povrch radostníka sa zdobil kvetmi, šperkami a ornamentami z cesta. Pri obradoch sa rozkrájal na toľko dielov, koľko bolo prítomných.
Na Ukrajine sa pečie svadobný koláč s otvorom v strede a nazýva sa diveň, svadobný chlieb určený pre mladomanželov sa nazýva ležeň.
autor: Vladimír Švec