Vynášení smrti a vítání jara je západoslovanský lidový zvyk pocházející z předkřesťanské éry. Jeho ústředním prvkem je slaměná figura oblečená v ženských šatech, známá pod četnými jmény jako například Morana, Morena, Marzana, Mařena, Smrt, Smrtka nebo Smrtholka. Formy jména Morana jsou užívány především na východě. Rituál se zpravidla koná na Smrtnou neděli, ale také na neděli Družebnou a Květnou.
Figuru Smrtky vytvářely dívky z došku a oblékaly ji do ženských šatů nebo ovinuly do hadrů, figura byla také různě zdobena, například stuhami bílou či černou, náhrdelník i vyfouknutých vajec či prázdných šnečích ulit. Poté byla nastrčena na tyč, či prostě vzata do rukou.
Figuru Smrtky vytvářely dívky z došku a oblékaly ji do ženských šatů nebo ovinuly do hadrů, figura byla také různě zdobena, například stuhami bílou či černou, náhrdelník i vyfouknutých vajec či prázdných šnečích ulit. Poté byla nastrčena na tyč, či prostě vzata do rukou.
Smrt je vynášena z vesnice za zpěvu obřadních písní a poté vhozena do vody či do příkopu, pálena nebo zakopávána do země. Poté se všichni rozutekli a věřili, že ten kdo doběhne do vesnice poslední, do roka zemře. Součástí slavnosti bylo také koledování. Házení do vody že nejspíše nejde o zničení Smrti a Zimy, ale pouze o její poslaní zpět do podsvětí, do kterého je vodní tok branou.
Zaklínám Tě Moreno do otepi slámy,
už nebudeš moci, chodit mezi námi
Zaklínám Tě Moreno, tak to musí byť,
už nebudeš ve dne, ani v noci přichodiť.
Součástí vynášení smrti bylo také přinášení do vesnice nového "Líta" (léta, letečka, májíčka), které symbolizovalo
příchod jara a obnovení života. Na rozdíl od smrtky bylo vytvořeno ze
živých a barevných materiálů. Tradiční líta byla dvojího druhu. V západní
polovině našeho území, v Čechách a na přilehlé části Moravy, se
upravovala z vršků jehličnatých stromků, ve východních oblastech
(zejména u hranic se Slovenskem) pak většinou z jívových ratolestí.
Mládež si také domů přinášela větévky rašící, svěží, zelené a ozdobené barevnými pentličkami. S takovým to lítem nebo lítečkem pak mladí koledou obešli vesnici a u každého domu
obřadními zpěvy a říkankami oznámili, že je zima pryč. Od hospodářů za
tu dobrou zprávu dostali něco dobrého na zub a nakonec si z dárků
uspořádali hostinu, u níž nechyběla dobrá zábava, muzika, zpěv a tanec.